Zajímavosti

Karlštejn je jako víno. Léta mu nic neubrala na kráse, ba právě naopak. Vyzrál v majestátnou kulturní památku, která ve svých zdech každý rok vítá statisíce návštěvníků. S jeho barvitou historií je spjato mnoho jmen, titulů, věcí a názvů; vyberme jen to nejzajímavější.

Země Koruny české

Středověké označení našich zemí, které známe z gymnaziálních lavic, vzniklo v témže roce, v němž byl založen Karlštejn. Česko bylo tenkrát na vrcholu slávy. Zasloužil se o to jedenáctý český král, král lombardský a arelátský, císař římský a hrabě lucemburský, náš Otec vlasti – Karel IV. Byl to panovník vzdělaný a moudrý; uměl německy, francouzsky, latinsky, italsky a (poté, co se vrátil od francouzského dvora, kam byl poslán na výchovu) i česky. Nechal postavit katedrálu sv. Víta a Kamenný most, dal vzniknout Novému městu pražskému a založil Karlovu Univerzitu. Potud nás to ve školách všechno učili bezchybně :) Avšak není tak docela pravda, že byl Karel IV. mírumilovné povahy a nevedl žádnou válku. Miloval rytířské zápasy a turnaje a účastnil se jich i poté, co ho za „chování neodpovídající královské důstojnosti“ pokáral papež. Buď jak buď, zemím Koruny české se po jeho smrti už nikdy nevedlo tak dobře.

Kvarteto Karlových manželek

Karel IV. byl na svou dobu vysoký, měřil celých 173 cm. Měl svalnatou, robustní postavu, takže připočteme-li fakt, že ve svých rukách soustředil moc nad celou Svatou říší římskou, není divu, že po něm ženy šílely. Měl celkem čtyři manželky, z nichž se nejvíce proslavila Alžběta Pomořanská. Byla prý neobyčejně silná a železné pruty dovedla ohýbat holýma rukama. O tom, jak měla svého muže ráda, vypráví Jaroslav Vrchlický ve veselohře Noc na Karlštejně. Nemůžeme mít králi za zlé, že se tak rychle po smrti jedné manželky vždy oženil znovu. Tenkrát šlo o moudrý politický tah: což není lepší dostat nová území věnem, než kvůli nim vést svůj lid do války?!

Svatováclavská koruna

Karel IV. se stal českým králem po smrti svého otce Jana Lucemburského. V roce 1347 byl korunován spolu s první manželkou Blankou z Valois. Pro tuto příležitost nechal vyrobit královskou Svatováclavskou korunu. Ta pobyla nějakou dobu na Karlštejně, dnes je v katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Sedm představitelů veřejného života České republiky má po jednom klíči ke komnatě, ve které je uložena. Někteří z nich musí k otevření zámku pokleknout. Koruna je vyrobena z čtyřiadvaceti karátového zlata a váží půl třetího kila. Zdobí ji devatenáct safírů, čtyřiačtyřicet spinelů, rubín, třicet smaragdů a dvacet perel. I kdyby byl klenot prodejný, cenu by vám nevypočítali. Historická hodnota zdaleka převyšuje práci středověkých zlatníků s materiálem dohromady. Vyčíslitelná je cena repliky, uložené v karlštejnské klenotnici – přes milion korun.