Hrady a zámky v okolí

Křivoklát

Historie jednoho z nejznámějších a nejstarších hradů Česka sahá do 12. století. Jeho dějiny jsou opředeny legendami i doloženými tragickými skutečnostmi. Několikrát tu hořelo, hrad sloužil jako vězení, byla tady mučírna i hladomorna. Teprve když mysl majitelů ovládl romantismus, zapřemýšleli nad historickou hodnotou svého panství a nechali jej zrekonstruovat. Součástí prohlídky je hradní kaple; knihovna s neuvěřitelnými dvaapadesáti tisíci svazky; sály, zdobené gotickými obrazy a sochami; mučírny plné mučících nástrojů; lovecká sbírka a černá kuchyně. Křivoklát je čas od času přístupný v noci. Jeho hradby, zahalené tlumeným světlem luceren, se pak ponoří do temného středověku.

Žebrák a Točník

Zříceniny kdysi nejmajestátnějšího souhradí Česka zdobí Zámeckou horu. Ta starší se krčí pod skalou, byla založena ve 13. století a říká se jí Žebrák. Hrad měl rád i Karel IV., jenže pak mu tu zemřel prvorozený syn Václav a král na smutné místo už nikdy nezavítal. Říká se, že jméno získala stavba podle studenta, který se toulal světem, hrál na loutnu a žil z toho, co mu věnovali měšťané a hradní páni. Rytíř Buzic totiž hrad založil s tím, že mu dá jméno podle prvního návštěvníka. Tím byl onen mladý žebrák. Nový Točník, vystavěný po požáru na Žebráku, nesloužil jen jako rekreační vila pro krále, který se do místních lesů vydával na lov. Stavba propojila účelnost (obranyschopnost) a estetiku, a tak mohla po dlouhá léta sloužit jako reprezentační sídlo. Panovník přijímal návštěvy v majestátných sálech. Ten největší se nacházel ve druhém patře a byl větší než síně na Karlštejně, Křivoklátě a dokonce i na Pražském hradě.

Hořovice

Chcete-li vědět, co je to „automatofon“, vydejte se na zámek v Hořovicích. V barokně klasicistní budově je těchto hracích strojků vystaveno hned několik. Kromě toho uvidíte historickou jídelnu, knihovnu, lovecký salónek a unikátní expozici uměleckých litin. Zámek vznikl až v 18. století, avšak jeho historické kořeny sahají mnohem hlouběji do minulosti. Archeologické nálezy dokazují, že území obce bylo osídleno už od 10. století. Dvorec; ze kterého se později vyvinula tvrz, hrad a konečně zámek; byl postaven na přelomu 12. a 13. století.

Březnice

Původní gotickou tvrz přestavěl na renesanční zámek na přelomu 16. a 17. století Jiří Lokšan z Lokšan. Mimochodem, z jeho doby pochází Lokšanská knihovna – nejstarší renesanční knihovna v Čechách. O zakladateli zámku se traduje pověst. Když musel před Ferdinandem II. uprchnout z Březnice, schoval prý pod růžový keř veliký poklad. Doufal, že se jednou na zámek vrátí, cennosti vykope a bude se mít dobře až do smrti. Nevyšlo to. Zámek získal po bitvě na Bílé hoře královský prokurátor Přibík Jeníšek z Újezda, věrný katolík. Ten dal budovu nákladně přestavět a založil v obci chrám. Z toho prostí lidé usoudili, že musel schovaný poklad najít. „Důkazem“ této povídačky je portrét Jeníška a jeho manželky, který visí nad vchodem do březnického chrámu. Muž svírá v ruce klíč, žena snítku růžového keře.