Muzeum voskových figurín

Expozice voskových figurín pod Karlštejnem připomíná zčásti prestižní Muzeum Madame Tussauds, zčásti horor Dům voskových figurín. Kromě známých panovníků, vojevůdců a umělců z české i zahraniční historie se návštěvník potká s katem, krysařem či Bílou paní.

Krásy Česka v kaleidoskopu

Prohlídku muzea zahajuje „dospělácký“ kaleidoskop. Dětská hračka, která za pomoci plastové rourky otevírá nekonečný svět fantazie, se tu mění v monstrózní podívanou pro příslušníky všech generací. Imaginární koule, zářící klenoty českých panovníků, architektonickými památkami i svěží přírodou, je vysoká sedmdesát metrů. Byla vytvořena za pomoci zadní projekce a nespočtu zrcadel.

Jak se žilo řemeslníkům

Tesaři, zbrojnoši, střelci a hrnčíři hraje k práci středověký hudebník – krysař. Všichni jsou dobově oděni a obklopeni dřevěnými zdmi vlastních dílen, ověšenými historickým nářadím. Nikomu z nich by člověk nevěřil, že je z vosku. Zatímco sklář vyfukuje do připravené formy skleněnou nádobu, pregéř jediným úderem razí oboustranné mince. Mimochodem, raziče z masa a kostí najdete den co den na karlštejnském nádvoří.

Hrůzy středověkého vězení

Zpoza rohu na vás pomrkává kat a vy se bezděky chvějete hrůzou. Středověké tresty nejsou nic pro moderního demokrata. Viníci byli pranýřováni, bičováni, mrskáni, uřezávali jim uši nebo jazyk, usekávali končetiny, vypalovali potupná znamení nebo je rovnou oběsili. Nad trpícími uvězněnými tu bdí Bílá paní a žalářník.

Sladký život za Karla IV.

V karlštejnském muzeu nemůže chybět figura zakladatele hradu. Aby se král nenudil, baví ho tradičně oděný šašek. Na jeho kousky se koukají i všechny Karlovy manželky: Blanka z Valois, Anna Falcká, Anna Svídnická a Alžběta Pomořanská. Posledně jmenovaná se proslavila nebývalou silou; prý dokázala lámat železné pruty holýma rukama. O její fyzické kondici ostatně svědčí i fakt, že svému muži dala šest zdravých dětí.

Tajemství alchymistického dvora

Rudolf II. tiše kývá svým nejnadanějším umělcům. Astronom Tycho Brahe s umělým nosem vytváří model sluneční soustavy, kde se všechno točí kolem Země. Žid Jehuda Löw pracuje na mohutném hliněném Golemovi. Edward Kelleym (kterého na výstavě zastupuje jeho bájná Sirael) sváří všechno možné, aby vyrobil zlato. Povídá se, že při pálení švestek objevil slivovici.

Od Švejka k Praotci Čechovi

Drsnou hudbu prostého lidu dávno vystřídala klasika. Z vitrín, zdobených těžkými závěsy a pozlaceným nábytkem, vystupuje Marie Terezie, Napoleon či František Josef. V závěrečné síni expozice se sešla nebývalá společnost: vedle Beneše s ulomenou rukou tu stojí Masaryk i Havel; plejádu umělců korunuje Dvořák a Smetana a nad všemi bdí Matka Tereza. Na křesílku se rozvaluje usměvavý Švejk a na rozloučenou kývá sám Praotec Čech. Prapředek, který kdysi stanul na hoře Říp, aby nám k bydlení vyhlédl toto „místo, strdí oplývající“, symbolicky zakončuje přehlídku stěžejních osobností (nejen) české historie.