Prohlídkové okruhy

I. návštěvní okruh

O zimomřivých rytířích

V hradních místnostech bývala zima. Zdejší zdi jsou až sedm metrů široké (ve Velké věži), a tak léto nestačí k jejich prohřátí. K zateplení sloužilo dřevěné obložení, jehož fragmenty, staré víc jak půl tisíciletí, jsou vystavené ve Dvořenínské síni císařského paláce. Jak kdysi kazetové táflování vypadalo, je vidět v rekonstruované Audienční síni. Tamní strop prý zdobily zlaté knoflíky. Sem si zval Karel IV. pracovní i soukromé návštěvy a seděl přitom mezi okny, aby viděl svým hostům do tváře, zatímco oni jeho výraz nemohli proti světlu odhadnout.

O panovnících, jenž se věnovali břichu a duše jim byla na obtíž

V hlavním reprezentačním sálu císařského paláce nechal Karel IV. vymalovat na zdi své předky. Původní fresky byly v průběhu 17. a 18. nahrazeny obrazy Karlových příbuzných z matčiny strany. Tenkrát Turci dobývali Evropu a pro zdejší lid se stali symbolem pohanství. Tato pověst se nevyhnula ani malíři, který zpodobňoval legendární pohanské vládce (třeba Praotce Čecha nebo Oráče) v tureckém oblečení. Chtěl tím naznačit, že tito nekřesťanští panovníci preferovali spíš světskou zábavu než rozum a cit. Že bujarým hostinám s příchodem křesťanství neodzvonilo, je patrné z dobového zařízení Hodovní síně. Vedle gotických příborů a misek stojí na stole takzvané flétnové číše a kutrolfy. Gotické sklenice byly posety plastickými ozdobami – to aby šlechticům nepadaly z umaštěných rukou.

O soukromých věcech císařských

V ložnici se Karlovi IV. skláněla nad postelí sv. Kateřina – tedy její soška. Tuto světici měl císař ze všech nejraději, údajně proto, že mu pomohla zvítězit v první bitvě. Za to byl Bohu věrný všude, kam ho královské povinnosti zavály. Modlitební pomůcky měl stále sbalené na cesty – včetně snadno skládatelného cestovního oltáře, který je dnes v místnosti vystaven. Jak probíhala středověká hygiena poznáte v prostorách děkanství. Malý výklenek ve zdi je prevet – někdejší záchodek. Nečistoty padaly z výšky rovnou do podhradí, tak není pochyb o tom, jak vznikl legendární pokřik: „Dále, od hradu dále!“ ;)

O koruně a jiných cennostech

V prostorách Mariánské věže je uloženo mnoho pokladů. Kromě kopie Svatováclavské koruny tu ve vitrínách leží kusy prastarého brnění, které prý nosil svatý Václav, drahé kameny a lebka krokodýla. Ve středověku byla považována za hlavu draka, kterého zabil svatý Jiří. Pro obyčejné lidi však měly z toho všeho největší cenu hrací karty a šachovnice s figurkami. Co se ze stolních her, starých víc jak pět set let, zachovalo, je k vidění v děkanství.

II. návštěvní okruh

O klenotnici Svaté říše

Velká věž, dominanta Karlštejna, má zdi široké až sedm metrů a obklopují ji samostatné hradby – není divu, že nebyla nikdy dobyta. V jejím druhém patře je nejkrásnější prostora celého hradu – Kaple sv. Kříže. Právě tam byly uloženy korunovační klenoty Svaté říše římské a později i ty naše české. Kronikář doby Karlovy, jistý Beneš Krabice, píše: „Na celém širém světě není hradu ani kaple tak drahocenného díla!“ Stěny kaple zdobí zlatý pás, vykládaný leštěnými polodrahokamy, čela kleneb vyplňuje sto dvacet devět obrazů. Mistr Theodorik na nich zachytil „veškeré vojsko nebeské“, které mělo poklad hlídat. Podobiznám světců, papežů, biskupů, rytířů a církevních učitelů září na hlavou hvězdné nebe – to se na zlaté klenbě třpytí puklice z benátského skla.

III. návštěvní okruh 

Prohlídka Velké věže BEZ Kaple sv. Kříže:

(slavnostní schodiště s gotickými freskami, bývalá strážnice, bývala zbrojnice a exkluzivní vyhlídka z nejvyššího bodu hradu do jehookolí)

BEZ PRŮVODCE:

Placené exteriéry za 3. hradní branou

(Tato trasa je součastí každé prohlídkové trasy, nebo je možné ji absolvovat samostatně - bez návštěvní I., II., nebo III. okruhu)

(hradby nad 3. bránou až k Velké věži, Hodinová věž, bývalé hradní vězení)

Exteriery - bez průvodce, bez časového limitu na prohlídku. Uzavírají se však dle otevírací doby hradu)